Pod slovem droga si mnozí představí nezákonné návykové látky. Lékárníci nikoli. Slovo droga mají neodmyslitelně spojené s léčivými rostlinami. O bylinách a jejich účincích - prospěšných i zrádných - si v pořadu Leonardo Plus pro ČRo Plus povídali Andrea Skalická a farmaceut Stanislav Havlíček, člen České lékárnické komory a její někdejší prezident.
Když polykáme prášek, málokdy si uvědomíme, že za jeho chemicky znějícím složením může stát rostlinka. Přírodní látky se v léčitelství využívají odpradávna, postupem času se je člověk naučil zpracovávat i jako takzvaná fytofarmaka.
Jako droga se označují usušené nebo jinak konzervované rostliny, živočichové, jejich části nebo produkty jejich metabolismu. Rostlinné drogy mohou být například z kořene, listu, natě nebo květu a z mnoha dalších částí rostlin.
Od antiky přes středověk člověk pozoroval a zkoušel účinky bylin. S novověkem začal výzkum léčivek neboli drog. V polovině 16. století vydal italský renesanční lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli - který mimochodem působil i u českého dvora - slavný Herbář a bylinář, ve kterém popsal účinky a stále doplňoval využití mnoha rostlin. Postupně se lidé naučili účinné látky z bylin izolovat.
Léčivé byliny a drogy z nich se staly základem a vzorem pro mnoho současných léčiv, které se chemickou úpravou staly účinnějšími a bezpečnějšími.
Celý rozhovor je k dispozici
zde.
Zdroj: KADLČÁKOVÁ,
Slovu drogy obvykle rozumíme ve smyslu návykové látky. Ony jsou to ale i léčivé byliny. České Budějovice [online]: budejovice.rozhlas.cz, str. 0, 2. 5. 2022