V několika médiích se objevil článek se zavádějícím titulkem „Ani ne třetina lékárníků využívá při výdeji lékový záznam pacienta“, ze kterého mohou čtenáři nabýt mylně dojmu, že lékárníci tento nástroj v péči o pacienti využívají nedostatečně a že tím teoreticky mohou zabránit méně lékovým chybám, například duplicitám nebo nevhodné kombinaci léků, než by ve skutečnosti mohli. ČLnK se vůči této nepřesné formulaci ohrazuje, neboť je nepravdivá.
Zavádějící titulek i následný text článku je bohužel založen na chybné interpretaci původních dat průzkumu, který v
tiskové zprávě ze dne 21. 10. 2021 publikoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Z průzkumu SÚKL naopak vyplynulo, že lékový záznam pacienta více než lékaři aktivně využívají v denní praxi právě lékárníci. Alespoň občas do lékového záznamu pacienta nahlíží většina lékárníků. U každého pacienta tak činí dvě procenta lékárníků, u některých pacientů 30 procent lékárníků, výjimečně do lékového záznamu nahlíží 39 procent lékárníků.
Výše uvedená data potvrzuje i běžná lékárnická praxe.
Při jejich interpretaci je třeba vzít v úvahu i to, že nahlížení do lékového záznamu je jen jednou z možností využívaných při dispenzaci, díky které lékárníci odhalují mnoho lékových chyb. Z
dříve provedeného průzkumu ČLnK vyplynulo, že nejčastěji (přes 90 %) je léková chyba odhalena lékárníkem na základě zhodnocení preskripce nebo jeho dotazem na pacienta. 80 % lékárníků se setkalo také s tím, že se na možnou lékovou chybu zeptal v lékárně sám pacient a díky osobní konzultaci s lékárníkem jí bylo možné zabránit ještě před výdejem léčivého přípravku. Dle průzkumu ČLnK okolo 40 % lékárníků odhalilo lékovou chybu po nahlédnutí do lékového záznamu pacienta nebo na základě neverbální komunikace pacienta stojícího před tárou.
„Z vlastní lékárnické praxe mohu potvrdit, jak důležitý je osobní kontakt s pacientem. Právě osobní pohovor s lékárníkem podpořený přístupem do lékového záznamu se po více než ročním fungování v lékárenské praxi plně osvědčil. Je však potřeba zdůraznit, že činnost lékárníka při výdeji léčivých přípravků není založena jen na nahlédnutí do lékového záznamu pacienta, pro lékárníky je to jeden z nástrojů, který jim pomáhá a jehož využívají stále častěji. Správný výdej léčivého přípravku lékárníkem je o individuálním přístupu ke každému pacientovi, k jeho dotazům k léčbě, a ke každému receptu, na který vydává léčivý přípravek. Některé lékové chyby jsou viditelné na první pohled, například pokud je na receptu evidentně chybně předepsaná léková forma. Ale je mnoho lékových chyb, které lékárník odhalí až díky citlivému rozhovoru s pacientem. Například to, že pacient užívá lék jinak, než by měl. A díky tomu třeba není lék tak účinný, nebo může negativně ovlivňovat jiné užívané léčivo,“ vysvětluje
Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory (ČLnK).
Příloha:
Tiskové vyjádření
Původní zdroje:
Tisková zpráva SÚKL ze dne 21. 10. 2021:
https://www.sukl.cz/sukl/pruzkum-sukl-lekari-stale-vice-pouzivaji-erecept-vetsina
Výsledky průzkumu SÚKL Zdroje a využití informací v oblasti léčiv v roce 2021:
https://www.sukl.cz/sukl/zdroje-a-vyuziti-informaci-v-oblasti-leciv-4
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.