Oba tito poslanci, spolu s několika dalšími kolegy, předložili na poslední chvíli pozměňovací návrh zákona o léčivech, kterým pro
e-shopy hrající si na lékárny zařizují podmínky pro kanibalizaci kamenných lékáren. Cílem není nic jiného, než pomoci velkým hráčům monopolizovat výdej léčivých přípravků na úkor všeobecně dostupné lékárenské péče pokrývající rovnoměrně území České republiky.
Poslanec Nacher se o totéž pokusil již před dvěma lety a jeho snaha skončila fiaskem. Poslanec Vojtěch jako bývalý ministr zdravotnictví při svém nástupu do funkce slíbil vyřešit řadu palčivých problémů českého lékárenství. Nevyřešil ani jeden. Nezajistil, aby lékárenství bylo nejprve systémově připraveno, jako v jiných civilizovaných zemích, právě na zavedení výdeje léčivých přípravků vázaných na recept online. Nyní je zřejmé, o co tento neschopný a zároveň všehoschopný ministr skutečně usiloval. O pomoc těm, kteří potřebují jen jedno – vytvořit podmínky pro to, aby mohli léky nikoliv vydávat se vším, co k tomu patří, ale doslova je prodávat jak na běžícím pásu, což je vlastní právě e-shopům. Autory usvědčuje paradoxně to, čím se laickou veřejnost a své kolegy poslance snaží přesvědčit o opaku. Sami si stanovili limit pro zásilkový výdej 400 receptů na 1 farmaceuta za 8 hodin. To je 1 minuta 12 sekund na jeden recept. Každý, kdo rozumí tomu, co obnáší výdej léčivého přípravku, jaké problémy farmaceut musí řešit, jakou komunikaci si výdej žádá jak s pacientem, tak s lékařem nebo s distributorem obtížně dostupného léku, ví, že o žádný limit nejde. Jde jen o číslo vyhovující e-shopům, protože tento počet receptů nebude schopen odbavit žádný pracovník e-shopu, natož farmaceut odpovědný za správný výdej.
V uvozovkách stateční poslanci svému návrhu sami nevěří. Místo toho, aby jej s předstihem konzultovali s odbornou veřejností, předložili jej Ministerstvu zdravotnictví a prošli s ním řádným legislativním procesem, v němž by museli čelit odborným připomínkám, sepsali jej pokoutně sami, bez spolupráce s kýmkoli kromě provozovatelů e-shopů. Ti se občas sami chlubili, že se něco takového připravuje. A nyní návrh předkládají doslova na poslední chvíli, aby nikdo neměl čas jej nastudovat, protože rozhodovat o něm se má každým dnem. Česká lékárnická komora sama má návrh k dispozici pár hodin a teprve ji důkladné prostudování čeká. Už z prvního čtení je ale zřejmé, že návrh je připraven tak, aby budil zdání propracovanosti a hlavně svou složitostí a délkou odrazoval od hlubšího zamyšlení. Přesně to je taktika, kterou jeho autoři záměrně zvolili. Jde o taktiku podlou.
Bývalý ministr zdravotnictví je jedním z hlavních viníků toho, že se celá společnost zmítá v nejhorší epidemii, která nás kdy postihla. Pro lékárenskou péči v minulosti neudělal nic. A nyní obou těchto svých neschopností zneužívá k tomu, aby líbivými řečmi prosadil čistě obchodnický zájem v době, kdy mají všichni myšlenky u testování, očkování, kapacit nemocnic a obrovských škod na lidském zdraví a hospodářství. Ano, díky tomu roste šance, že podstrčený návrh projde bez povšimnutí. K tomu by nemělo dojít, protože je to odporné zneužití situace a protože to bezprecedentně poškodí dostupnost lékárenské péče.
Česká lékárnická komora je samosprávná nepolitická stavovská organizace sdružující lékárníky. Byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Její ustavující sjezd se uskutečnil 28. - 29. září 1991.
Česká lékárnická komora dbá, aby její členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony a řády komory. Zaručuje odbornost svých členů a potvrzuje splnění podmínek k výkonu lékárnického povolání. Posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů, stejně tak chrání jejich profesní čest.
Tisková zpráva ke stažení ZDE.