Bývalý šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirth si loni přišel na hezké peníze. Měl dohlížet na to, aby se citlivá data pacientů sbírala v souladu se zákonem. Odměna: více než půl milionu korun. Výsledek: lékový ústav zaplatil pokutu 2,3 milionu za to, že údaje shromažďoval nezákonně. Nemohl jsem to ovlivnit, tvrdí dnes Neuwirth.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se na konci roku 2008 rozhodl sbírat citlivá data všech pacientů. Údaje si bral z lékáren. Stačilo jen předložit recept, nebo si vyzvednout paralen plus na občanku, a data proudila do úložiště. Měla tak vzniknout obrovská databáze, která nemá jinde v Evropě obdoby. Mapovat měla každou pilulku, kterou kdy pacienti spolkli.
Aby se sběr odehrával podle platných zákonů, najal si lékový ústav externího poradce. Ačkoliv mohl využít připomínek, které měl zdarma od Úřadu pro ochranu osobních údajů, vypsal zakázku malého rozsahu za zhruba dva miliony korun. S výhercem, kterým se stal bývalý šéf ochránců soukromí Karel Neuwirth, podepsal smlouvu. Neuwirth měl s ústavem spolupracovat od ledna do prosince loňského roku a jeho úkolem mělo být "poskytování poradenských služeb v oblasti ochrany dat a osobních údajů". Odměna: 1190 korun na hodinu, celkem tedy 515 270 korun.Přesto nakonec lékový ústav pokutě neušel. "Ještě nikdy jsme se nesetkali s tak obrovskou databází citlivých údajů sesbíraných bez zákonného zmocnění," komentoval centrální úložiště receptů současný šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec. Data se podle něj shromažďovala bez zákonného zmocnění, navíc bez souhlasu pacienta. K těm nejcitlivějším údajům lidí měla přístup soukromá firma, konkrétně pracovníci společnosti Aquasoft. "Ze seznamu užitých léků se dá přitom velmi snadno zjistit, jakou chorobou kdo z obyvatel trpí," podotkl Němec. Taková data jsou podle něj zneužitelná hlavně u politiků a dalších vlivných lidí.Naopak Státní ústav pro kontrolu léčiv, který prý data potřeboval ke sledování nežádoucích účinků, se k nim vůbec nedostal. "Nedisponuje potřebným aplikačním softwarem pro komunikaci s centrálním úložištěm," vysvětlil Němec. Sběr dat proto Němec okamžitě zastavil a databanku nařídil zlikvidovat. Lékovému ústavu pak za nezákonný sběr uložil pokutu 2,3 milionu korun. To už se proti sběru dat ostře stavěli také lékárníci a zástupci Svazu pacientů. Databáze podle nich stejně postrádala smysl, protože mapovala jen léky vydané na recept. "Přípravky ve volném prodeji se vůbec nezabývala," upozornil na nedostatky šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Státní ústav pro kontrolu léčiv se přesto hodlá bránit. Pokuta je podle něj nespravedlivá a příliš vysoká. "Aby byla zajištěna ochrana osobních údajů, spolupracoval ústav také s vysoutěženým poradcem," podotýká mluvčí lékového ústavu Veronika Petláková.Poradce Karel Neuwirth se ale také hájí: "Mým úkolem nebylo provádět analýzu zákona o léčivech z pohledu souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Můj klient (SÚKL) mne pověřil jinými úkoly při tvorbě centrálního úložiště. V době, kdy jsem pro SÚKL začal pracovat, byly již realizační práce v pokročilém stádiu," napsal on-line deníku TÝDEN.CZ.Mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková navíc podotýká, že mohl lékový ústav ušetřit peníze a poučit se už z připomínek, které měl přímo od ochránců soukromí. A to zdarma. "Úřad je připomínkovým místem, tudíž než se předkládá jakýkoliv zákon zákonodárcům, prochází legislativním procesem. My jsme ten zákon také připomínkovali," upozorňuje.Takzvané centrální úložiště elektronických receptů, kam se posílala citlivá data pacientů, v lednu minulého roku stálo zhruba 170 milionů korun. V provozu bylo jen do konce léta. Pak jeho fungování zakázal právě Úřad na ochranu osobních údajů. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se ale nevzdává. Podle údajů dostupných v informačním systému o veřejných zakázkách hledá novou firmu, která by mu pomohla sběr vyřešit. Tentokrát ovšem za 22 milionů korun.
ZDROJ